Vnímání barev

Vnímání barvy

a asociace s ní spojené jsou ovlivněny mnoha vlivy. V současnosti jsou velmi populární dynamické barvy oranžová nebo jasně zelená. Naopak jako konzervativní barvy jsou vnímány tmavě zelená, tmavě modrá nebo šedá.

Výsledné působení barev

je v konečném důsledku významně ovlivněno také kombinací s okolními barvami a neméně podstatný vliv má i konkrétní odstín barvy. Celkově se dá říci, že množství barevných odstínů je v řádech miliard. Cvičené lidské oko však dokáže rozlišit „pouze“ několik milionů barevných tónů. Základní barvy bývají většinou jedna až tři. Základní barevnost zpravidla vychází ze značky. Někdy je základních barev více, ale to pak znesnadňuje identifi kaci a zvyšuje výrobní náklady. Pro pestrost komunikace a širší barevné možnosti jsou defi novány i barvy doplňkové. Ty musí být vždy v souladu s barvami základními. Jejich užití nikdy nesmí narušit roli základních barev. Vzhledem k různým technologiím aplikace značky a vizuálního stylu je třeba barevnost defi novat ve všech předpokládaných použitých barevných systémech. A nyní k jednotlivým barvám:

Červená barva

 jedna z nejoblíbenějších barev. Je to barva vzrušení – pozitivního (láska) i negativního (zloba). Další význam je energická akce nebo změna. Proto se také používá jako barva převratu nebo revoluce. Je spojována s ohněm, krví nebo nebezpečím a má výstražný charakter. Zároveň je to barva slavnostní – ve staré Číně to byla barva svatebního obřadu. Způsobuje fyziologické změny – zvyšuje puls, krevní tlak a rychlost dýchání. Povzbuzuje také chuť k jídlu, sexuální apetenci, zvyšuje hlasitost hovoru a podněcuje agresivní jednání. Překvapivě je to barva mužská.

Tmavočervená barva

– barva klidu následujícího po agresi, barva důstojná a majestátní, barva spravedlnosti.

Vnímání barvy vzniká v lidském mozku, přičemž oko slouží jako čočka, která rozkládá vlnovou délku světla. Schopnost vidět a vnímat barvy je složitým jevem, v němž se setkává fyzika s biologií.

Růžová barva

– velmi vzdušná barva, plná volnosti, ale zároveň energie a něhy.

Oranžová barva

– barva vnímaná s bohatstvím a úrodou, barva slunce a radosti.

Modrá barva

– barva klidu a stability, vody, význam se přesouvá i do polohy věrnosti a oddanosti, je to barva ženská. Zároveň symbolizuje tradici a dlouhodobou neměnnost. Tato barva evokuje sladkou chuť.

Tmavomodrá barva

– vnímání barvy evokuje vnitřní i vnější harmonie, je to barva uvážlivého rozjímání a zároveň přemýšlivá.

Světle modrá barva

– patří k nejoblíbenějším barvám. Symbolizuje bezhlavé veselí a svobodu. Je to barva vzduchu, oblohy a ticha.

Zelenomodrá barva

– barva chladné čistoty, užívá se jako barva hygienické sterility.

Fialová barva

– je kombinací ženské modré a mužské červené, z toho vyplývá určitá pohlavní nevyhraněnost. Také ji, podle průzkumu, preferují děti před pubertou, těhotné ženy a homosexuálové. V jiné rovině je to barva tajemství.

Zelená barva

– barva přírody, symbolizuje klid, ale s vnitřní skrytou energií.

Žlutá barva

– vnímání barvy symbolizuje dynamiku a pohyb, je to barva veselá a otevřená. Obecně je spojována se závistí.

Hnědá barva

– je barva představující zem, teplo a bezpečí, je to také barva tradice a zdrženlivosti, solidnosti, vážnosti, jistoty a pořádku. Je hodně oblíbená – velmi často se užívá v interiéru bytu.

Černá barva

– na barevné škále je to barva extrémní, symbolizuje agresivní vzdor. V naší kultuře je vnímána jako barva smrti, nicoty a smutku.

Bílá barva

– je také extrémní barva, všechno jí začíná – je to barva začátku, nevinnosti. Bílá je také symbolem chladu a čistoty, ale také míru, svobody a uvolnění. Ve východních kulturách je symbolem smrti jako nového začátku.

Šedá barva

– vnímání barvy vidíme, že je to mezní barva mezi černou a bílou. Je neutrální a dá se pojmenovat jako mezní prostor. Pokud vzbuzuje emoce, tak smutek nebo symbolizuje nudu, chudobu.

Na tyto výsledky však je třeba pohlížet pouze jako na jednu z teorií.